Tohle jsme našli třeba v Lidovkách 4/3 02:
Téhož dne tamtéž:
Otesánek porazil Tmavomodrý svět.
Pohádkový horor Otesánek režiséra Jana Švankmajera se v sobotu večer stal nejlepším českým filmem loňského roku. Nejvíce prvních cen - Českých lvů - získal Tmavomodrý svět Jana Svěráka; tvůrci si odnesli ceny za režii, kameru, střih; hudbu a divácky nejúspěšnější film. Večeru dominovala stejně jako loni improvizační nápaditost moderátora a herce Jaroslava Duška. Výroční ceny předávala řada osobností včetně ministra kultury Pavla Dostála, herce Jana Třísky, ale také olympijského vítěze Aleše Valenty.
Tohle jsem stáhla z internetu, ale zapomněla jsem odkud - omlouvám se všem!!!
Dušek je českým lvem moderátorů.
Dnešní televizní kanály chrlí na diváky proudy masové zábavy. Oblíbenými zábavními formáty se staly zejména soutěže a předávání všelijakých cen. Tyto pořady uvádějí ve většině případů tupci, kteří se svou tupost marně snaží překrýt blýskavým sakem. Proč se však snažit o něco víc, když masovému publiku stačí pár (s prominutím) prasáckých dvojsmyslů, pár "vtipných" hereckých historek? Čestnou výjimkou na tomto poli je snad pouze Marek Eben se svou noblesností a přátelským humorem. Česká televizní scéna však potřebovala (a dlouho marně hledala) nějaký jeho protipól - moderátora ostřeji nabroušeného, více sarkastického a ironického, ovšem zároveň se smyslem pro míru. Před rokem ho našla v Jaroslavu Duškovi, když poprvé uváděl Českého lva. Tento rok svoji jedinečnost potvrdil. Dušek slavil úspěch, přestože porušoval skoro všechna zaběhlá pravidla tradičního televizního moderátorství, a možná že právě proto. Nešetřil nikoho, laureáty, předávající, čestné hosty, přítomné publikum ani televizní diváky. Jeho způsob ostrého postoje vůči nim však byl vtipný a přiměřený. (Narozdíl například od zcela trapné Zuzany Slavíkové. - Divím se, že se jí účastníci soutěže "Nejslabší! Máte padáka!" nesmějí do očí. Vždyť ona je skutečně spíše směšná...) Dušek si dovolil napadnout mnohé zakořeněné rituály, mnohá tabu. - "Děkovací" proslovy oceněných, "euforii" hlediště či přivlastňování si cizích úspěchů českým národem ("Aleši, tvoje zlato je z velké části naše zlato, my jsme na té olympiádě udělali velký úspěch..."). Co dodat? - Víc takových Dušků!
A co takhle Blesk?
Velice bujaré oslavy začaly krátce po ukončení přímého přenosu Českého lva. Zvláště pak mladí herci se chopili skleniček s alkoholem a "pařili" jako o závod. Herec Jaroslav Dušek, který Českého Iva excelentně moderovat, planul po celý večer doslova všeobjímající láskou. Hosty na večírku totiž objímal, hladil a líbal, a to bez ohledu na pohlaví. Pusu tak od něj dostala nejen herečka Tatiana Vilhelmová, ale i výtvarník Aleš Najbrt. "Netušili jsme, že to může být ještě lepší," chválili moderátora jeho kolegové. Ministr kultury Pavel Dostál se zase bavil vysvětlováním, jak na český film vydělat peníze.
Tohle stálo ve Večerníku Praha:
Českého lva za nejlepší film si v sobotu odnesl režisér Jan Švankmajer za film Otesánek. Spolu s manželkou Evou dostali cenu také za nejlepší výtvarné řešení.
Byl to průlom! Těmito slovy komentoval moderátor Jaroslav Dušek scénku, kterou při udílení cen v Lucerně sehráli ministr kultury Pavel Dostál a prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. "Oba to sehráli jedinečně a překvapilo mě, že vůbec na něco podobného přistoupili. Jsem opravdu nadšený", vyprávěl po slavnostním ceremoniálu obletovaný moderátor a předváděl se smíchem oba protagonisty, jak se dohadují, kdo z nich předá jednu z cen. "Hele Láďo, to nejde, ale Pavle, to ne..."
Dostál, kterého Dušek omluvil kvůli skřípnuté šále ve dveřích taxíku, přišel na pódium poté, co už moderátor bryskně vyzval náhradníka - Špačka. Do dohadovací scénky se Dostálovi a Špačkovi ještě připletl ředitel České televize Jiří Balvín. Toho však moderátor hned poslal sednout do čtvrté řady...
Všemi nominovanými, ale i dalšími hosty a sponzory večera obávaný Dušek měl celý večer ve svých rukou a až na oheň na pódiu (scénka krotitele ohně Jana Moravce), který popálil jednoho ze zástupců sponzorů, byl s večerem spokojen. "Tak nashle za rok," loučil se Dušek, dnes už téměř jistý moderátor příštího ročníku udílení českých filmových cen.
Lidové noviny 4/3 02
Jaroslav Dušek dokáže změnit trapnost v zábavu.
Přenosy z předávání cen obvykle doprovázejí dva pocity: nuda se střídá s trapností. Moderátorský guru Marek Eben dokázal eliminovat trapnost, nevyzpytatelný improvizátor Jaroslav Dušek zase nudu (případnou trapnost obratně přetransformuje v zábavu). Snad největší jeho přednost spočívá v tom, že dokáže diváky bavit a zároveň rozdat ceny a splnit oficiality. V jeho případě se jedno s druhým nevylučuje.
Dušek nedělá přílišný rozdíl mezi ministrem, olympijským vítězem nebo "řadovým" hercem, každý je podroben jeho humorně improvizační vivisekci. Přesně ví, co si k jednotlivým hostům může dovolit a kam až zajít. Někoho možná zaskočila Duškova na Květu Fialovou: "Jste ještě naživu, nebo už po smrti?" Herečka, která se zajímá o otázky posmrtného života, ale s dotazem neměla problém. "Ten výstup jsme si nenacvičovali, jen jsme se domluvili, že se budeme bavit třeba o posmrtném životě," vysvětlil Dušek.
"Všichni se tě bojí, Jardo, proto nikdo nechce vyhrát," vystihla pocity všech nominovaných Zuzana Kronerová. Strach z Duška ovšem působil jako neprávem přetrvávající mýtus, nikdo z přítomných žádnou újmu nakonec nezaznamenal. Paradoxně jediným, kdo to "odstonal", byl sám Dušek: "Je to strašný pocit. Jestli je pravda; že se mě všichni báli, tak se nad tím budu muset vážně zamyslet a nejspíš změnit pole působnosti.
"Někdo by možná diskutoval o úrovni a vhodnosti "kulturních vložek" přízemního akrobata, krotitele ohně a orientální tanečnice. Studenti Jaroslava Duška ovšem splnili svou nepříliš vděčnou funkci stejně dobře jako renomovaní a draze honorovaní umělci. Navíc mohli celkem nenuceně splynout se zapáleným sponzorem nebo zpozdivším se ministrem. Dušek je všechny zrežíroval do jednoho šiku a každému pečlivě vymezil jeho prostor, například obvykle arogantního fotografa Jana Saudka nechal udělat stoj na rukách, čímž ho zbavil možnosti někoho urazit. Na otázku, co bude za rok, odpovídá Dušek: "Asi nic." Ale Petr Vachler o jiném moderátorovi než o Duškovi odmítá uvažovat.
Dokonce i Spy 11/02:
Jaroslav Dušek: Pravda o kvalitním sexu
"Hlavně nepište, co a kde můj syn studuje. Já mám takový pocit, že před svými spolužáky tají, že jsem jeho otec," řekla Spyi moderátorská hvězda Jaroslav Dušek.
Se synem Martinem, dcerou Agátou a manželkou Ivetou žije v rodinném domku v Černošicích. Odjakživa toužil pěstovat eukalypty, ale zmohl se jen na vinohrad. Jiné hobby nemá. "Celý život jsem se snažil dělat svou práci tak, abych už žádného dalšího koníčka nepotřeboval," řekl v jednom z rozhovorů.
Fešák a špagety.
"Peníze jsem nikdy moc neřešil. Jsem přesvědčený, že když je na něco potřebuju, tak že je nějak získám," tvrdí Dušek, který poslední dovolenou strávil s rodinou na Korsice. Jezdili po kempech, vařili si špagety a jen občas si zašli někam na večeři.
Přesto se jednou nechal zlákat a natočil reklamu. Teď je ale rád, že nikdy nebyla odvysílána. Ke stejnému postoji koneckonců nabádal i své studenty na Ježkově konzervatoří, kterým tvrdil: Neberte kšefty.
Střízlivý hladovkář.
Protože má sklon k tloustnutí a zajímá se o východní filozofii drží občas několikadenní hladovku. Nekouří a obejde se i bez alkoholu. Naposledy vydržel abstinovat celé tři roky. "Mělo to jen jednu nevýhodu: Najednou vnímáte, jak jsou lidi kolem vás často opilí."
Kariéru u filmu udělal až na prahu čtyřicítky, a i když zazářil ve filmech Pelíšky a Musíme si pomáhat, za herce se, nepovažuje. "To bych musel chodit na castingy a daleko víc hrát," říká. Jeho parketou je volná improvizace, s níž začal v pubertě na Sázavě, kam jezdil s rodiči na chalupu. Tam potkal i svého pozdějšího kolegu Martina Zbrožka a tam také vznikaly jejich první scénky, kterými bavili široké okolí. Před více než dvaceti lety spoluzaložil Divadlo Vizita.
A protože je Jaroslav zvyklý z divadla na všechno, na moderování Českých lvů se nijak zvlášť nepřipravoval. Postačil mu scénosled. "Netoužím po tom být moderátorem, takže by mi nevadilo, kdybych něco zkazil," přiznal.
A MFDNES:
Švankmajerovo vítězství se stalo senzací.
Devátý ročník Českých lvů zrodil senzaci. Tím, že rozhodující sošku za nejlepší film roku 2001 udělila hororové komedii Jana Švankmajera Otesánek, prvně ve své historii Česká filmová a televizní akademie od sebe oddělila vítěze nejvyšších kategorií - dosud zpravidla "vítěz bral vše".
Poté, co herec Jan Tříska předávající vítěznou cenu vyslovil jméno Otesánka, v sále pražské Lucerny zavládlo ohromené ticho. Týmy obou poražených filmů mají totiž v akademii silné postavení i sbírky cen z předchozích ročníků, kdežto Švankmajer, typický "černý kůň vzadu", dosud měl výraznější pozici v zahraničí než doma. Navíc veškeré soutěže bere zdrženlivě; i v děkovné řeči prohlásil, že ceny by se měly rozdávat až s odstupem století, kdy jsou "hodnoty už prověřené a akademici mají jistotu, že se nesekli". "V prvních řadách vskutku zavládl šok," popsal okamžik vítězství Ladislav Šťastný ze společnosti Warner Bros., která Otesánka distribuuje a nyní plánuje jeho důstojný návrat do kin.
"Nicméně je to férové," komentoval výsledky producent Babího léta Jaroslav Bouček. "Škoda jen, že hlasování zůstává tajné: bylo by zajímavé porovnat rozdíly mezi prvním a druhým kolem." Poprvé totiž akademici použili systém známý i z Oscarů: po vyhlášení nominací zrozených prostým součtem hlasů vybírali znovu, ale už jen z trojice jmen v každé kategorii. "Možná ve druhém kole bylo nominací pro Tmavomodrý svět příliš, takže to lidi muselo štvát," soudil Jan Svěrák.
Ze 16 loňských premiér bylo nominováno sedm, ve finále se o lvíčky podělilo pět filmů. Babí léto a Tmavomodrý svět si připsaly po čtyřech, Svěrákův snímek má k dobru ještě ceny od kritiků a za nejnavštěvovanější snímek roku. Jedna cena, za vedlejší roli pro slovenskou herečku Zuzanu Kronerovou, zbyla na Divoké včely, po dvou trofejích mají Otesánek a Rebelové. "To beru," řekl režisér Rebelů Filip Renč.
Cenu za dlouholetý přínos dostal jednadevadesátiletý režisér Otakar Vávra "Doufám, že není naposled," smál se. I herecké ceny putovaly převážně k veteránům, kteří o nezdolnosti stáří vyprávějí v Babím létu. "V mém věku už nehrozí, že bych zpychl, i když poprvé jsem lezl po schůdcích nahoru," přiznal laureát ceny za vedlejší roli Stanislav Zindulka. "Mám sice ceny za divadlo a televizi, ale ty se předávaly na rovině." Za hlavní role v Babím létu byli odměněni Stella Zázvorková a Vlastimil Brodský, který tak dohání svou dceru Terezu, nositelku dvou Českých lvů. "Tak za dvacet let skóre srovnám," slíbil. "a mám-li dceru předhonit, dejte mi třicet let, ať nemusím tak kvaltovat." Radost měl Brodský i za Zindulku - prý se spolu "sčuchli" stejně jako jejich hrdinové v Babím létu: ´"Jen mě štve, že je Zindulka ženatý, takže si ho nemůžu vzít domů."
Kromě Brodského sklízel ovace olympijský vítěz Aleš Valenta - host večera, jehož oporou se už podruhé stal moderátor Jaroslav Dušek. Ač mírnější než loni, zatáhl do souboje vlády proti Hradu ministra Pavla Dostála, prezidentova mluvčího Ladislava Špačka i ředitele ČT Jiřího Balvína, nechal ohořet sponzora a znovu ničil housle Jaroslava Svěceného. Po televizním přenosu přiznal, že zdánlivé improvizace zkoušel s režisérem Petrem Vachlerem už od rána.
Vachlerovy zásluhy však dostaly trhlinu na večírku, kde jako bojovník za práva zvířat servíroval výhradně bezmasé lahůdky. Odpadly tak sice tlačenice u stolů, ale také celé skupinky hostů, které se vydaly jinam "na pořádný biftek".
Trapas - tohle nevím, z čeho jsem vystřihla!
Otesánek šokoval - porazil Tmavomodrý svět
Nečekaně vyrovnaný souboj přineslo sobotní vyhlášení prestižních filmových cen Český lev. Jistým zklamáním byl večer pro otce a syna Svěrákových, kteří z dvanácti nominací proměnili "pouze" čtyři. Nejlepším filmem se stal Švankmajerův Otesánek.
Ve stylu osobitého humoru baviče Jaroslava Duška se nesl celý slavnostní večer devátého vyhlašování domácích filmových cen Český lev. Všichni nominovaní nezastírali svůj strach ze štiplavých poznámek moderátora, který stejně jako loni nenechal jedinou bránici v zaplněném Velkém sále pražské Lucerny v klidu. Mnozí favorité se však na pódium vůbec nedostali.
Letos poprvé došlo k tomu, že v každé z hlavních kategorií bodoval jiný film. Největší překvapení přineslo nejprestižnější ocenění za nejlepší film. Podle zájmu diváků (film se stal divácky nejúspěšnějším dílem loňského roku) a kladného přijetí filmových kritiků se všeobecně předpokládalo vítězství dramatu otce a syna Svěrákových Tmavomodrý svět. Verdikt České filmové a televizní akademie, která lvy tradičně uděluje, doslova šokoval - nejlepším filmem roku 2001 se stal Otesánek Jana Švankmajera.
Tmavomodrý svět naopak uspěl v kategorii nejlepší režie, o cenu za scénář ho připravil Jiří Hubač jakožto autor předlohy ke snímku Babí léto. Tato hořká komedie uspěla i v téměř všech hereckých kategoriích - Českého lva si postupně odnesli Stanislav Zindulka, Stella Zázvorková a Vlastimil Brodský. Do jejich triumvirátu se podařilo vtěsnat jedině Zuzaně Kronerové, oceněné za vedlejší ženský herecký výkon ve filmu Divoké včely.
Svůj cíl splnil i písničkový retro-film Filipa Renče Rebelové. Ze čtyř profesních nominací proměnil polovinu - Kateřina Mírová za kostýmy a Otto Chlpek a Radim Hladík mladší za zvuk. Otesánkovi se podařilo bodovat už pouze jedinkrát, a to v kategorii nejlepší výtvarné řešení. Naprázdno vyšlo melodrama Petra Václava Paralelní světy. Cenu za dlouhodobý umělecký přínos českému filmu získal nestor domácí kinematografie Otakar Vávra.
Jednu z hlavních cen by si ale určitě zasloužil také moderátor večera Jaroslav Dušek. Po šedivých výkonech svých předchůdců dokázal z dvouhodinového ceremoniálu udělat napínavou show, která nesklouzávala ani do kýče, ani do křečovitých snah za každou cenu pobavit. Dušek navíc disponuje výjimečným nadhledem, který mu dovoluje zachraňovat i některé přehmaty (například špatný překlad při řeči amerického režiséra Roba Cohena). Diváci mu rádi odpouští i černý humor (otázka na Květu Fialovou, zdali je mrtvá, či živá) nebo jízlivost, která nechyběla třeba při pobytu Michaela Viewegha na pódiu. Poprvé také došlo k zajímavému propojení kultury a sportu, když se až trochu paradoxně dostalo největšího aplausu olympijskému vítězi Aleši Valentovi (předával cenu za hlavní mužský herecký výkon), To všechno dohromady vytvořilo z Českých lvů zajímavou podívanou, která má daleko od "nováckých" estrád nebo nudných přenosů z vyhlašování jiných cen.
