Z Rejžkova deníčku
....Nemíním být za každou cenu jako Taliban a kácet modly, nicméně se
nemohu oddaně připojit k bezvýhradnému jásotu novinářů nad letošními
Českými lvy. Nu ano, po předešlých mdlých konferenciérech Onřeji
Havelkovi, Bolku Polívkovi či Halině Pawlowské moderující Jaroslav
Dušek zářil, válcoval a drtil (jen občas přes hranici vkusu, třeba ve
výstupu s Jiřím Krytinářem), a věřím, že i v testu divácké trpělivosti
příslovečné šumavské báby Dymákové u obrazovky obstál na výtečnou.
Jenže Českého lva nelze soudit podle více či méně povedených taškařic
na pódiu s legráckami typu "dvojník Steva Buscemiho"
nebo "ustřihnutý Střihavka".
Především způsob hlasování akademiků zůstává nadále neprůhledný a
nevěrohodný. Volí se jednokolově
a anonymně a režisér vítězného
filmu
Musíme si pomáhat Jan Hřebejk se dokonce upřímně přiznal, že hlasoval
sám pro sebe. Taky by mě zajímalo, kolik loňských českých filmů viděl
a koho tipoval akademik Vladimír Železný.
Ten že by měl čas chodit
do kina?...
zpět k tisku